Mapa

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Tento článek pojednává o kartografii. Další významy jsou uvedeny v článku Mapa (rozcestník).

mapa světa z roku 1689 (Amsterodam)

Mapa je zmenšené, zevšeobecněné a vysvětlené znázornění objektů a jevů na Zemi, ostatních nebeských tělesech nebo nebeské sféře, sestrojené obvykle podle některého ze zobrazení na rovině a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti objektů a jevů vázaných na jmenované povrchy. Pokud se jedná o zobrazení na kouli, nazýváme ji glóbus.

Mapu můžeme označit za model reálného světa, v žádném případě není dokonalým obrazem naší reality. Nelze na ní nalézt vše, ale naopak může znázornit i jevy, které nejsme jinak schopni vnímat. Skutečnost může potlačit i zdůraznit. Souborně informace zaznamenané na mapách označujeme jako „prostorové informace“.

Slovo mapa je punského původu. Výraz mappa označoval kousek plátna, ubrousek.

[editovat] Zkreslení

Na rozdíl od glóbu má každá mapa určité zkreslení. Toto zkreslení deformuje plochy, délky, úhly a tvary zemského povrchu. Zkreslení je tím větší, čím menší je měřítko mapy. Pomocí měřítka nelze z map malých měřítek přesně odečítat ani vzdálenosti ani úhly.

Jako první, kdo dokázal přenášet obraz kulového tělese Země na papír, byl Mercator (Gerhard Kremer) v roce 1569. Tento objev výrazně zlepšil polohové informace obsažené v mapě, což umožnilo následně mořeplavcům obeplutí Země a přinesení jasného důkazu, že je Země kulatá.

[editovat] Obsah map

Prvky tvořící obsah mapy lze členit podle jejich původu, charakteru a významu na:^[1]

Příklad matematického prvku mapy - grafické měřítko

[editovat] Matematické prvky

Tyto prvky tvoří konstrukční základ mapy. Patří sem:

kartografické zobrazení
geodetické podklady (bodové pole)
měřítko mapy
souřadnicové sítě
rám mapy
klad listů
kompozice (uspořádání) mapy

Příklad fyzickogeografických prvků v mapě - schematická geologická mapa Alp

[editovat] Fyzickogeografické prvky

vodstvo (oceány, moře, řeky, jezera, umělé vodní plochy, atd.)
reliéf (výškopis, kóty, atd.)
vegetace (a její typy)
půdy
podložní horniny
další přírodní složky krajinné sféry

Příklad socioekonomických prvků v mapě - hranice krajů ČR

[editovat] Socioekonomické prvky

sídla
komunikace (pozemní, námořní, letecké, atd.)
socioekonomické jevy a objekty (průmyslové, zemědělské, správní, atd.)
hranice
jiné lidské výtvory

[editovat] Doplňkové a pomocné prvky

popis
legenda a vysvětlivky
tiráž
další doplňující informace

[editovat] Dělení map

Mapy lze členit z mnoha hledisek (účel užití, způsob vzniku, vyjadřované skutečnosti, měřítka, územního rozsahu atd.).

[editovat] Podle obsahu

Příklad topografické mapy

Mapa etnolingvistických skupin obyvatel Afghánistánu - příklad tématické mapy

topografické (místopisné, podrobné, zobrazující zejména geografickou realitu co nejpodrobněji)
všeobecně zeměpisné (zobrazují rozsáhlé geografické celky s vysokou mírou generalizace základních fyzickogeografických i socioekonomických prvků)
tematické (účelové, speciální, s přednostně vymezenou tematikou v rozsahu jednoho nebo skupiny obsahových prvků, ostatní prvky mohou být potlačeny nebo vynechány)

[editovat] Podle rozsahu zobrazeného území:

mapy světa (planisféry, svět zobrazen na jednom listu)
mapy zemských polokoulí (hemisféry; západní, východní, severní, jižní polokoule)
mapy kontinentů, moří a oceánů
mapy států, jejich skupin či částí (regionů daných politickosprávním, hospodářským nebo fyzicko-geografickým vymezením)

[editovat] Podle účelu:

mapy pro státní správu a územní plánování (státní mapová díla, katastrální, technicko-hospodářské, politické)
mapy pro vědu, kulturu a osvětu (školní, turistické, hospodářské, politické)
mapy pro obranu státu (vojenské operační, taktické)
mapy pro výuku (příruční atlasové, nástěnné, politické, slepé)
mapy pro orientaci (turistické, vodácké, plány měst, automapy, pohledové mapy)
mapy pro propagační, reklamní a propagandistické účely (agitační, reklamní, propagační)
mapy pro sport (lyžařské, vodácké, pro orientační běh)
mapy pro zemědělství a lesnictví (lesnické, zěmědělské, myslivecké, fytocenologické)
mapy pro vodní hopodářství a meteorologii (meteorologické, vodohospodářské)
mapy pro dopravu (silniční, železniční, letecké, cyklistické)

[editovat] Podle měřítka:

mapy malého měřítka (1:15 000 000, znázorňují obrovské území, jsou značně zkreslené)
mapy středního měřítka (1:1 000 000)
mapy velkého měřítka (1:20 000, zobrazují pouze malá území, jsou minimálně zkreslené)

[editovat] Podle formy záznamu:

mapy digitální (mapové prvky jsou vyjádřeny v digitální formě, rozčleněny do tematických vrstev a uloženy v paměti počítače)
mapy analogové (klasické „papírové“ ručně vyhotovené mapy)
mapové transparenty (diamapy, určené pro promítání)
mapy reliéfní (plastické mapy, s fyzickým vyjádřením výškové členitosti území)
tyflomapy (mapy pro nevidomé a slabozraké)

[editovat] Podle způsobu vzniku:

mapy původní (vzniklé na základě přímého a původního mapování, viz topografické mapy, též prvotním využitím leteckých a kosmických snímků, nebo prvotním zpracováním statistických údajů, viz tematické mapy)
mapy odvozené (zpracované na podkladě již existujících map nebo digitálních databází, zpravidla většího měřítka a podrobnějšího obsahu)

[editovat] Podle časového hlediska:

mapy statické (zobrazují předměty a jevy k určitému datu)
mapy dynamické (zachycují vývoj v čase, v časové řadě)
mapy genetické (vznik a vývoj jevu v čase i prostoru za určité údobí)
mapy retrospektivní (rekonstrukce stavu objektů v minulosti)
mapy prognostické (odhad vývoje jevu v budoucnosti)

[editovat] Mapová zobrazení

Podrobnější informace naleznete v článku Mapové zobrazení.

Mapové zobrazení neboli kartografická projekce je způsob, jakým se převádí zobrazení povrchu Země (či jiného nebeského tělesa) z dvojrozměrného zakřiveného povrchu referenčního elipsoidu či koule do roviny.